České Budějovice

Historie

Základní kámen farního kostela pro královské město České Budějovice byl položen okolo roku 1265, krátce po založení města. Někdy okolo roku 1297 byl pak posvěcen hlavní oltářa kostel předán k užívání, byť ještě zřejmě nebyl dokončen (k dokončení stavby hlavní budovy nejspíše došlo až někdy kolem poloviny 14. století).

K roku 1370 se připomíná hřbitovní kaple sv. Jakuba, která byla později nahrazena kaplí Smrtelných úzkostí Páně. Raně gotická bazilika byla poškozena požárem a opravena v letech 1513 - 1518 (datování dosvědčuje dendrochronologie dřevěných trámů krovu). Kostel byl několikráte výrazně přestavován. V 16. století získal novou zvonici v podobě Černé věže, po požáru renesanční klenby - placky. V roce 1785 byl upraven interiér, když byl chrám povýšen na biskupskou katedrálu.

Hřbitov

Vedle kostela se nacházel městský hřbitov, který sloužil od středověku (od založení města) až po rok 1784, kdy byl dekretem Josefa II. zrušen. V letech 2001 až 2005 na jeho místě probíhal intenzívní archeologický výzkum vedený Jihočeským muzeem, který pokračoval v interiéru kostela v letech 2010 až 2012. Odkryl kapli, hrobky a hroby. V ohradní zdi hřbitova bývala barokní zastavení Křížové cesty, která byla po zrušení hřbitova nahrazena kaplemi křížové cesty na jižní zdi Děkanství.

Výzdoba a vybavení

• Exteriér: v průčelí jsou v nikách tři raně barokní pískovcové sochy patronů, svatého Mikulášez Myry mezi sv. Václavem a sv. Auraciánem, dílo sochaře T. Zeisla.
• Interiér: 

1. Hlavní oltář svatého Mikuláše z Myry, dřevěná architektura pochází z roku 1785, oltářní obraz s legendárním výjevem „Sv. Mikuláš křísí dvě mrtvé děti“ je olejomalba J. Bachmanna z roku 1648;v nástavci oválný obraz sv. Auraciána.
2. Oltář sv. Anny s relikviářem římského prvomučedníka sv. Auraciána, spolupatrona Českých Budějovic.
3. Kazatelna - barokní, bíle štafírovaná a zlacená, s figurálními řezbami z doby kolem roku 1710 (přenesena roku 1784 ze zrušeného pražského kostela Panny Marie Ustavičné pomoci a sv.Kajetána řádu theatinů.
4. Křtitelnice

• ​Varhany: Počátek historie katedrálních varhan není přesně známý. K nejstarším dostupným údajům patří informace, podle které varhanář Joachim Rudner vypracoval odborný posudek na již existující (patrně dosluhující) varhanní stroj. Z let 1495-1497 pocházejí zmínky o kšaftovaných penězích na nové varhany. Ty postavil roku 1498 (podle některých zdrojů již 1495) Michael Khall. Šlo o významného varhanáře,k jehož dílu patřily i varhany pro Sankt Wolfgang u Obersee (1497), varhany pro budějovický klášterní kostel Obětování Panny Marie (1502) nebo varhany v katedrále sv. Bartoloměje v Plzni z roku 1514. Je zajímavostí, že tyto varhany byly objednány a realizovány jen dvacet let před kompletní přestavbou kostela (zahájena 1518 stržením původní klenby). Roku 1515 je zmíněna také existence malých (chórových) varhan.