Jihočeské divadlo
Jihočeská scéna se v posledních letech snaží vymanit z mezí tradičního a jednoduchého divadla předkládáním her složitější tematiky (zejména sociálních problémů), čímž vzniká nová umělecky náročnější repertoárová koncepce, která plní funkci nejen kulturně zábavnou, ale i vzdělávací a socializační.
Historie
26. prosince 2009 uplynulo 190 let od zahájení divadelního provozu v budově Jihočeského divadla premiérou hry německého autora Friedricha Schrödera Praporčík (Der Fähndrich).
První provizorní městské divadlo pro 400 diváků nicméně vzniklo už roku 1764 přestavbou skladiště piva pro městský pivovar v dnešní ulici Dr. Stejskala, na místě, kde vyrostla roku 1819 historická budova Jihočeského divadla podle projektu Martina Schmidschlagera.
Proměny budovy a repertoáru
Toto původně německé divadlo v průběhu let prodělalo řadu změn. Prvou českou hrou zde uvedenou se stal r. 1838 Štěpánkův Čech a Němec. 22. dubna 1856 tu s kočující Zöllnerovou společností vystoupil naposledy ve svém životě její herec a režisér Josef Kajetán Tyl ve své hře Chudý kejklíř.
K založení české profesionální scény došlo až po 1. světové válce. 6. září 1919 je činnost Jihočeského národního divadla zahájena Smetanovým Daliborem a 7. září činoherní premiérou Vrchlického Soudu lásky. Na postu ředitele stanul režisér Karel Dostal. Byl zaveden systém třísouborového českého divadla (opera – opereta – činohra), divadla, které v jižních Čechách s přerušením let 1929–1931 (hospodářská krize) a 1939–1945 (obsazení budovy souborem Zemského divadla Linec) svou uměleckou činnost rozvíjí kontinuálně.
Činohra
Činohra je páteří Jihočeského divadla a právě ona je tím, kdo nastavuje každé době svou tvář nejvíce – a každá doba má na ni také svůj největší vliv. Činoherní historii divadla tvoří dlouhá řada událostí, tvůrčích počinů a významných jmen. Ukázat všechny není možné – připomeňme proto jen nejdůležitější etapy vývoje, reprezentované významnými jmény.
Opera
50 let kontinuální činnosti opery Jihočeského divadla znamená do té doby nepoznanou obrodu hudebně dramatického umění na jihu Čech prostřednictvím kvalitního souboru, který formovaly zejména šéfovské, dirigentské i dramaturgické osobnosti Emila Křepelky, Iši Krejčího, Karla Noska, Josefa Průdka, Václava Noska, Jana Panenky, Milana Kaňáka.
Jejich zásluhou zůstává především fakt, že operní ansámbl prováděním širokého repertoáru 18. až 20. století se stal v průběhu let rovnocenným partnerem všech operních souborů v republice a jeho význam dnes, kdy v jeho čele stojí pěvec a režisér Miloslav Veselý, překračuje rámec regionální opery. Na jevišti Jihočeského divadla se tak stále častěji objevují významní zahraniční pěvci, dirigenti i režiséři. Jedním z dosavadních vrcholů operního souboru je hostování současného tenorového krále Josého Cury v představení Komedianti před Otáčivým hledištěm Český Krumlov (viz. fotografie) v roce 2011.
Balet
Od září 2009 je uměleckým šéfem baletu Jihočeského divadla původem maďarský choreograf Attila Egerházi, jehož novátorské postupy a choreografie dodaly baletnímu souboru zcela novou podobu. Z jeho uměleckého snažení vzešla taneční představení jako například Pták Ohnivák a Sen noci svatojánské uváděný i na Otáčivém hledišti Český Krumlov. Ambice tohoto umělce překračují v souladu s ambicemi Jihočeského divadla regionální hranice. Výsledkem snahy, přivést na jihočeské pódium i světové baletí mistry, je inscenace Taneční delikatesy – večer složený z choreografií Attily Egerháziho, Václava Kuneše a Jiřího Kyliána.
Sólista baletu Zdeněk Mládek získal jako první člen Jihočeského divadla Cenu Thálie za rok 2009 jako nejlepší tanečník v oboru balet, pantomima a jiné tanečně dramatické žánry za sólo v choreografii So In Love Attily Egerháziho.
Od července 2016 bude novým uměleckým šéfem baletu Jihočeského divadla hvězda mnichovského baletu Lukáš Slavický.
Loutkohra
Počátek 90. let přináší především návrat do zrenovovaných prostor divadla v Hradební ulici a radikální změnu dramaturgie orientovanou na středoškolskou mládež (variace na texty evangelií Vzkříšení, Shakespearův Večer tříkrálový, Utrpení velkého románu I. Klímy). Za změnou názvu (opět Malé divadlo) i orientací opět na menší věkové kategorie stojí působení ředitelky I. Přibylové (1994–2003).
Konec umělecké rozkolísanosti, rozšíření hereckého souboru a významné obohacení inscenačního stylu znamená integrace divadla jako celku do svazku Jihočeského divadla 1. července 2004. Uměleckým šéfem Loutkohry Jihočeského divadla se stal dramatik a režisér Zdeněk Jecelín.
